Proč Markéta Pekarová Adamová odchází z politiky?
Když Markéta Pekarová Adamová oznámila, že v roce 2025 už nebude kandidovat do Poslanecké sněmovny a odchází z politiky, vzbudilo to překvapení i spekulace. Mluvila o zdravotních důvodech, ale nikdy je nespecifikovala. Barvitý příběh ale nelze zjednodušit na jednu větu. Až nová kniha novinářky Terezy Šídlové, která vychází 27. října v nakladatelství Vyšehrad, dává najevo, že důvody jejího rozhodnutí leží mimo politiku a jsou mnohem osobnější, než by si kdo pomyslel.
Za rozhodnutím jedné z nejvýraznějších osobností české politiky posledních let stojí osobní příběh, který dosud nevyprávěla „Představa, že budu své zdravotní problémy řešit veřejně, pro mě byla prakticky nemyslitelná, protože jsem si byla jistá, že by to moji odpůrci nereflektovali s empatií, citlivě, ale zneužili by to jako moji slabinu. A takovou příležitost jsem jim nehodlala poskytnout,“ vysvětluje Markéta Pekarová Adamová.
Šídlová v knize zachycuje období, kdy politička působila navenek neochvějně, vedla Poslaneckou sněmovnu a debatovala s nejmocnějšími muži země, zatímco v soukromí čelila vleklé zdravotní i psychické zátěži. Popisuje, jak dlouhodobý tlak, vyčerpání a bolestivé zásahy do soukromí přiměly Markétu Pekarovou Adamovou k zásadnímu rozhodnutí. Zpomalit, přehodnotit priority a dát přednost vlastnímu zdraví před očekáváním okolí. „Opustit ve čtyřiceti rozjetou kariérní dráhu bylo samozřejmě jedno z nejtěžších rozhodnutí. Kvůli zodpovědnosti za celek, ne kvůli mně samotné. Jsem si jistá, že nejen já, ale mnoho političek a politiků má tak třikrát do měsíce chuť se vším praštit. Víte, co všechno tomu obětujete, ale mnohé z toho je nepřenosné. Lidé, kteří nešli ve vašich botách – a to se jim nedá vyčítat, oni v nich ani jít nemohli – si prostě řadu těch věcí neumějí představit,“ dodává Pekarová Adamová.
Kniha ale nekončí jedním tématem. Přirozeně přechází k dalším, zajímavým oblastem. Markéta Pekarová Adamová v ní otevřeně popisuje, jak ji k rovnováze přivedla každodenní psychohygiena, meditace, dechová cvičení a změna životního stylu, od omezení cukru a kávy až po naslouchání vlastním potřebám. Sdílí svou zkušenost s online nenávistí a bodyshamingem, který ji v minulosti zasahoval, a ukazuje, jak se naučila nastavovat hranice a chránit si vlastní psychiku. Vrací se i ke své cestě z maloměsta na vrchol politiky, kterou musela zvládnout bez zázemí a kontaktů, a přiznává, že cena za úspěch bývá někdy vysoká. Důležitou součástí vyprávění je také role partnerského vztahu jako opory v nejtěžších chvílích. Zachycuje ale i některé milníky z posledních let – od války Ruska proti Ukrajině, přes kauzu spolustraníka Dominika Feriho až po ostře sledovanou cestu na Tchaj-wan. A nakonec přináší i svůj osobní pohled na ženskou roli a feminismus. Ne jako politické heslo, ale jako právo na rovné šance, možnost volby a svobodu rozhodovat o svém životě bez pocitu viny. „Nejsem z cukru ani ze železa,“ říká hlavní metafora knihy. Podle Markéty Pekarové Adamové totiž síla neznamená vydržet úplně všechno, ale umět si dovolit být i křehká, a přesto se nezlomit.
Tereza Šídlová, zkušená novinářka známá svým citlivým pohledem na ženská témata ve veřejném prostoru, dokázala zachytit nejen politickou kariéru, ale i lidský příběh ženy, která se rozhodla v pravý čas odejít.
zdroj a foto: TZ, Jaroslav Fikota
